40. Pakli nové rady nebe nedá,

Jan Kollár

40.
Pakli nové rady nebe nedá,
Pakli nové rady nebe nedá,
Zoufám lásce věrné k posměchu, Kdo dal bolest, béře outěchu; Tužba žije, po naději běda!
Brzo skryla den můj bouře šedá, Na půl cestě stojím bez dechu Jako od Charybdy pelechu Plavec v propasť kruté Scylly bředa. Komu přál, teď tomu osud žehře, Zmizlo krátké štěstí divadlo, Ach jak lépe zemřít bylo ve hře; Dobrou noc! mně slunce zapadlo: Zefyrečky aspoň vy když zblednu, Neste popel můj tam v urnu jednu. 28