55. Sem tam bloudě v želi přehlubokém,

Jan Kollár

Sem tam bloudě v želi přehlubokém, Kde mne vedou křové klikatí; Nechť se lístek stromu zaklátí, V outěk prchnu chybným, plachým krokem. A však opět, jak když po divokém Vichru slunce horu ozlatí, V slast se trpkou smutek obrátí, Stojím, blednu, ňádra vlaže okem. Jenom pláč mi bol můj hojí strastný, Těchou přátel roste břemeno, Sen mne nezná, pokrm sobě hnusým. O, ty kraji! ó ty břehu šťastný! Vám to v blízku míti souzeno, Co já v zdálí oplakávat musým.

Patří do shluku

christus, bláha, nebeský, páně, nebešťan, zemský, blahý, schrána, obor, an

454. báseň z celkových 527

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Na dušičky. (Vilém Ambrož)
  2. Ranní. (Stanislav Mráz)
  3. XIX. V závratnou nesl mne dříve (Adolf Heyduk)
  4. Čemerka. (František Sušil)
  5. 3. Kam jen stavím na své pouti nohu, (František Sušil)
  6. VII. Bolestnou slzu cítím v oku, (Josef Uhlíř)
  7. Kvítí zimní. (František Sušil)
  8. Anděl strážce. (Anna Vlastimila Růžičková)
  9. 73. Měsíc. (František Sušil)
  10. 54. Jak se jitro oknem tímto vkrádá, (Jan Kollár)