Kvítí zimní.

František Sušil

ma tu ma(T3f) Život v pouta (T3f) Ach kdy s růží lije(T4m) Se mně v sa rozvije(T4m) Pohleď mi vo(T3f) Kví všady jevo(T3f) Na oknách liž nekvete(T4m) Každým nem rozse(T4m) O to pla kví(T3f) Chvíli jenom sví(T3f) Mráz ve svém průvodu(T4m) Slunci brá průchodu(T4m) Tož jen vyjdi z domu(T3f) A zři větve stro(T3f) Ze stříbra se vysoce(T4m) Kví na nich leskoce(T4m) Kví jest to lad(T3f) Ale hle vadne(T3f) Když jih na pokyne(T4m) Hned jich krása pomine(T4m) Vím le kvítka(T3f) Věč krásy dítka(T3f) Vzešla v Boží zahra(T4m) V božské kvetou ve vna(T4m) Tamliž na oblohu(T3f) Pro ti mohu(T3f) Kdežto seraf stráží ráj(T4m) V němž vždy kvete věč máj(T4m) O jen k církvi hlídej(T3f) Od kví zvídej(T3f) Kvítka le nadči(T4m) Cho na svém blanky(T4m) Kvítka tato krás(T3f) Boží lásky hlás(T3f) Vzešlá z Boží květnice(T4m) Sva jsou a světice(T4m) va oči klo(T3f) V myšlénkách se to(T3f) A tu v je sličnou tvář(T4m) Zbožnosti se vkrá zář(T4m) I jde pro tu vnadu(T3f) Do svaho sadu(T3f) Mysl je tin(T4m) Zří kde kte květina(T4m) A kde jenom že(T3f) Všady sbí že(T3f) že lásky zvrouc(T4m) Mučenictvem or(T4m) A tam v zbožném le(T3f) lije zas (T3f) Panen svatých čistotu(T4m) Klade v kytek lepotu(T4m) Což se tu je(T3f) Že se sladce chvěje(T3f) Povstá v hru ráj(T4m) v něm kvete věč máj(T4m) V Boží věč kráse(T3f) Porozkochá se(T3f) V slast se svatou pohrouží(T4m) Pro zimu již netouží(T4m)

Patří do shluku

christus, bláha, nebeský, páně, nebešťan, zemský, blahý, schrána, obor, an

18. báseň z celkových 527

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Nenadálost. (František Sušil)
  2. 55. Sem tam bloudě v želi přehlubokém, (Jan Kollár)
  3. Růže na hrobě. (Vincenc Furch)
  4. 9. Pannám zbožnicem. (František Sušil)
  5. 116. „Pozastav se slunce v Gabaonu, (Jan Kollár)
  6. 81. „Znášli kraj ten, ony ráje věčné, (Jan Kollár)
  7. Na dušičky. (Vilém Ambrož)
  8. 3. Kam jen stavím na své pouti nohu, (František Sušil)
  9. 75. Jitro. (František Sušil)
  10. Což to pořád od blankytu padá? (František Sušil)