62. Z Kapu perly, z Chyli nese kovy

Jan Kollár

62.
Z Kapu perly, z Chyli nese kovy
Z Kapu perly, z Chyli nese kovy
Loď a šťastně plachty rozvíže, Vír ji shltí portu nejblíže, Cože kupec bohům lítým poví?
Vzchop se z Nicu, trůn sy rozbí nový, Světu půl se vydej za kníže, Pak slož berlu, z hrdé Paříže Táhni až ta kamsy na ostrovy; Netaj, když se ku tak vzácné tichá Ztrátě někdy slza připojí, Špatná mužnost, v níž jest necyt, pýcha. I kdoby mně radost tedy vrátil, Co mne v světě živa ukojí? By jen loď, trůn, já jsem srdce ztratil. 39