74. Zdlouha lezou hoře mého kroky,

Jan Kollár

Zdlouha lezou hoře mého kroky, Tvrdo měknou noh mých okuje; Již své dvakrát čerstvým věncuje Karpát révím, co já chřadnu, boky. Mámí láska; v štěstí běží skoky, Pod neštěstím ledva putuje, Blízkost pálí, dálka sužuje, Rozkoš chvílky, žalost čítá roky; Dříve tuším slunce jasné svadne, Sníh se bílý bude černěti, Dunaj vyschne, nežli žel můj schladne. Moří láska, toho v léčku lapí, A však mámli bolest trpěti, Volím takou, která pěkně trápí.

Patří do shluku

slovák, maďar, slovač, slovenský, maďarský, tatranský, slovensko, tatry, kriváň, tatra

193. báseň z celkových 221

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 512. Přišedši už sem tam putující (Jan Kollár)
  2. Odrodilý. (Karel Dostál-Lutinov)
  3. XLI. Když se kolem ohně (Adolf Heyduk)
  4. XLIII. Já přemnohé již oželel (Vítězslav Hálek)
  5. 132. Sloupsko pyšné, hrade starých Moků, (Jan Kollár)
  6. Vzpomínka z cest. (Jaroslav Vrchlický)
  7. O jak jsem nahrblý juž. (Josef Holý)
  8. 198. Báseň. (Jan Petr Jordan)
  9. 107. O, coby tě srdce této hnětné (Jan Kollár)
  10. 39. Když tak chodím o písně svou vlastí, (František Sušil)