Vznes se na svých ještě křídlách s nebe růžobarevných(Na)
Aspoň onéno milá ke mně památko nocy(Na)
Náhodu jenž v vůli přízeň mi obrátila v lásku(Na)
A světy dva v jednom sloučila svorně cytu(Na)
Byl to ten i vnitřních času místa i přírody kouzlů(Na)
Shluk pode nímž v zřejmý vír samo srdce běží(Na)
Dávno z očí v oči syc naše již v tichu bředly myšlénky(Na)
Dávno za lávky cytům sloužili tisky rukou(Na)
Však jako proud kdy malým valný hry odejme potůčkům(Na)
Tak jí cos dosavád vázalo tak mně jazyk(Na)
Ach kolikrát tlumačem musely stydu bývati kvítky(Na)
Dnes kytara strun svých půjčiti zýtra klavír(Na)
Již slibné již ji stulených lpěly výjevy na rtech(Na)
Často však vždy celé jsem slovo darmo čekal(Na)
An hle kdež nic vtip nic písně neprospěla věrnost(Na)
Tam s to jeden samoděk byl v jara kráse večer(Na)
Oudol jest blažená šumnými ověnčena hájky(Na)
Jimž daleká stravnou daň řeka dávno nosý(Na)
Zámky kde zmužilost jindá tediž oblaky sýdlí(Na)
Z houště na kopce lysé výše a výše lezou(Na)
Kraj samorostlými šlechtí tak příroda parky(Na)
Žeť podobizny sy sem nádhera krásti chodí(Na)
Na břehu tať je pověst zplašených prý z Řecka Milostnic(Na)
Hejna vidět v kolovém an plesy řádu vedou(Na)
Sem v doliny květovým se vloudila lůno kadidlem(Na)
Zahrada chybno či jí či kraji dáti předek(Na)
Tuť vtipu násylné nikdý nezohyzdilo rámě(Na)
Zvalby ji radše živou srdce čilého mapou(Na)
Jeskyně druhdy bohů ještě snad chrámy slovanských(Na)
Vůkol v střed zelené roucho besýdku šatí(Na)
Tam jdu an ó bohové sama při zpěvě růže polívá(Na)
A květy jimž slunce sklíčilo hlávky těší(Na)
Vstříc ona na ztepilých žert jí se a ousměchy lícech(Na)
Zářily jež krotký mdlil vděky jiskře pohled(Na)
Na spěchu lokty kasá loktuškou an ve domácých(Na)
Nedbalkách oděné jen bylo volně tělo(Na)
Ploula kadeř prostá po sněžném marmoře hrdla(Na)
Z níž jako z oblaku dvě střílely blesky oči(Na)
Čbán s ruky jakž kráčí jazmín a lílie vadnou(Na)
V pokloně své hanbou vládkyni sočně hovíc(Na)
Již štěbotem za lesy zpěvcy dne zapouzeli horkost(Na)
Že krovu každičký v píšťalu list se měnil(Na)
Sotva že již zvědavým uzřel červánky měsýček(Na)
Půlokem anť mu borů půl kryla ještě vrchol(Na)
Tak se vše strojilo v nevědoucých ještě co láska(Na)
By dřímné outlých rozvylo poučky cytů(Na)
Pak jdeme zas to i tam klevetavše dlíce mlčíme(Na)
Až se jeden ve druhém více a více tratí(Na)
Dnes ona dí se snad chystá jaro slaviti svátky(Na)
Tak nebe tak se mi zem smáti do srdce vidí(Na)
Ještě vězý ve rtech jí řeč ticho achkati začne(Na)
Ha lká nač mně osud slast tuto záštně kalí(Na)
V tom nyje již tužší ňádra vzdech rozklena ouží(Na)
v sklopeném stkvoucý již slzy víčku hrají(Na)
Klid všudy jen stromové vzdech ten sobě šeptaly větve(Na)
Na zkanulou bílé plénky sypouce slzu(Na)
Však dost zmizni trude z mé mysli i padni co padni(Na)
An cyt a Bůh a osud v odporu nelze poví(Na)
Láskali pod zemské má víti se potřeby jarmo(Na)
Takť outléhoby zem vítala hostě nebes(Na)
Ne rce ne buď zde za cyt cyt dávný rovně za dávný(Na)
Nechť osutá sladké odplata zetře dluhy(Na)
Vy rcete co ste prvním v dně duší nevinosti polibkem(Na)
Cýtili jimiž kdy věnem dar dala tento milost(Na)
V náruči omdlévá rty umlknou tíše tichounko(Na)
Jen kdysy žval noční věčně a věčně ohlas(Na)
Však jeho outrpné kazyly zradu zřídla bublénky(Na)
A při malém rozpial břečtan okénku peruť(Na)
Hvězdy samé kynuly k službám zornička besýdku(Na)
Strážila přívětivé vedly kuřátka domů(Na)
Vysvětlivky
takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem
S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice
J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno
Statistiky
| Počet slok: |
1 |
| Celkem veršů: |
70 |
| Neurčeno: |
70
(100 %)
|