5. Aneb zhořte ňádra, v plápol ztlete

Jan Kollár

5.
Aneb zhořte ňádra, v plápol ztlete Aneb zhořte ňádra, v plápol ztlete
Jiskrou touto prudce rozžatou; Aneb zmaťte mysl přepiatou, Neb již nelze krýti, co mne hněte! Dítě kojí kvítí, tebe kmete, City vroucí více nematou, Muži žena, outlých odplatou Cností, krásný věnec štěstí plete: Láskuliž jen věku mladého Zvalby hříchem rozum šalbou mámen, Lásku tuto srdce čistého? Takto toužím v trudné nevoli; Ano blesk dvou liliových ramen Usta zamkne slovem: „Nikoli!“ [12]

Kniha Slávy dcera ve třech zpěvích (1824)
Autor Jan Kollár

Další vydání

5. Aneb zhořte ňádra, v plápol ztlete v knize Slávy dcera (1832)