39. Uzřev ondy měsíc plnoskvoucí

Jan Kollár

39.
Uzřev ondy měsíc plnoskvoucí Uzřev ondy měsíc plnoskvoucí
Nade chlumem vrchů vzchoditi, Zdálo se mi, jakby svítiti Obličej tvůj byl tam viděl žhoucí; Počnu, během rychlým k němu jdoucí, Slova jako k tobě mluviti, Ano z mého bludu strojiti Smích si slyším hory k nebi pnoucí: V studu hněvném srdce k hvězdám lkalo Posměch učiněný s křivdami, Za odpověd toto se mu dalo: Zdali neznášneznáš, že nám nebe vzalo Nejjasnější mezi sestrami, A ji Slávě ku ozdobě slalo? [46]

Kniha Slávy dcera ve třech zpěvích (1824)
Autor Jan Kollár

Další vydání

39. Uzřev ondy měsíc plnoskvoucí v knize Slávy dcera (1832)