39. Uzřev ondy měsíc plnoskvoucí

Jan Kollár

Uzřev ondy měsíc plnoskvoucí Nade chlumem vrchů vzchoditi, Zdálo se mi, jakby svítiti Obličej tvůj byl tam viděl žhoucí; Počnu, během rychlým k němu jdoucí, Slova jako k tobě mluviti, Ano z mého bludu strojiti Smích si slyším hory k nebi pnoucí: V studu hněvném srdce k hvězdám lkalo Posměch učiněný s křivdami, Za odpověd toto se mu dalo: Zdali neznáš, že nám nebe vzalo Nejjasnější mezi sestrami, A ji Slávě ku ozdobě slalo?

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

christus, bláha, nebeský, páně, nebešťan, zemský, blahý, schrána, obor, an

334. báseň z celkových 527

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 95. Měsíc bledý na obloze jasné (František Zdobnický)
  2. Tvá slova. (Albína Dvořáková-Mráčková)
  3. Ave. (Stanislav Mráz)
  4. VLASTENSKÉ HORY. (Václav Jaromír Picek)
  5. 137. O by s hvězd těch miloskvoucích zletěl (Jan Kollár)
  6. III. Ty šedá skálo nad vodou, (Vítězslav Hálek)
  7. 21. Povzdech. (František Sušil)
  8. Pomoc. (Matěj Havelka)
  9. 73. Měsíc. (František Sušil)
  10. 61. Cesta k nebi. (Jan Slavomír Tomíček)