89. V tužby chvatu křídla k letům beru

Jan Kollár

89.
V tužby chvatu křídla k letům beru V tužby chvatu křídla k letům beru
Tam k ní po široké prostoře, Když se slunce loučí na hoře A hvězd ruky vedou noci dceru; Nehoví však osud mému peru, Dálky stokrát více přispoře, Nežli tomu, jenž svou přes moře Každonočně navštěvoval Heru: Jeden cíl než různou máme cestu Leandře, noc tobě z Abydu Dosti, a mně týdne málo k Sestu; Tvému tam jen měkolomné stály Na překážce vlny poklidu, Mému tvrdé Krkonošů skály. [98]

Kniha Slávy dcera ve třech zpěvích (1824)
Autor Jan Kollár

Další vydání

89. V tužby chvatu křídla k letům beru v knize Slávy dcera (1832)