7. Zvučně znějí zvonů hlasy svaté,

Jan Kollár

Zvučně znějí zvonů hlasy svaté, K posvíckám se strojí osada, Mládež kvítím cestu vykládá, V chrám se hernou ňádra bohem zňaté; I mé sardce pudem divným jaté Tam mé nohy jíti nabádá, Netuše že tu je prorada, Milka v pouta více vkuje zlaté: Sotvy vkročím, vidím v bílé říze Letmo klečícího anjela, Ducha v nebi měl a oči v knize; A když pohnul tvář a hlávku vznášel, Koho zděšenost má uzřela? Tu, co ondy při lípě sem našel.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

dalekost, zpěvec, jinoch, toužebnost, harfa, háj, provívat, zavívat, lůno, oudolí

477. báseň z celkových 564

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PROCHÁZKA V SOUMRAKU. (Karel Sabina)
  2. 5. Pějte z mladých, hrdých ňader, (Václav Bolemír Nebeský)
  3. POKLAD. (Karel Jaromír Erben)
  4. Večerní myšlénky. (Karel Marie Drahotín Villani)
  5. Jedné z Růží Sáronských. (Siegfried Kapper)
  6. Z JITRA. (Karel Sabina)
  7. 1. Zvony zněly, v kráse baldachýnu (František Ladislav Čelakovský)
  8. Poesie a prosa. (František Hajniš)
  9. Elegie na hrázi Rozkoše. (Josef Jaroslav Langer)
  10. VÝJEVY RANNÍ. (Karel Sabina)