16. Pahorek jest, na němž rozvaliny

Jan Kollár

16.
Pahorek jest, na němž rozvaliny Pahorek jest, na němž rozvaliny
Hradu tráví času kolečko, Pod pahorkem hezké městečko, V městečku dům stojí lípostinný; Na ten domek z nebes klenutiny Najkrásněji svítí slunečko, Neb tam bydlí onno sardečko, Jež Bůh Slávě určil dobročinný: V hradě tom se strašné, v dlouhém čase, Stonání a pláče slýchaly, Nyní ale vše jest ticho zase; Neb už zhojil křivd a ran těch hory Milek Slávě, jež jí zdělaly Medvěd, Lev a jiné dravé tvory. [16]

Kniha Slávy dcera (1832)
Autor Jan Kollár