16. Pahorek jest, na němž rozvaliny

Jan Kollár

Pahorek jest, na němž rozvaliny Hradu tráví času kolečko, Pod pahorkem hezké městečko, V městečku dům stojí lípostinný; Na ten domek z nebes klenutiny Najkrásněji svítí slunečko, Neb tam bydlí onno sardečko, Jež Bůh Slávě určil dobročinný: V hradě tom se strašné, v dlouhém čase, Stonání a pláče slýchaly, Nyní ale vše jest ticho zase; Neb už zhojil křivd a ran těch hory Milek Slávě, jež jí zdělaly Medvěd, Lev a jiné dravé tvory.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

slavský, němec, velehrad, sála, řeč, mílek, německý, jev, slovan, okolek

201. báseň z celkových 412

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VĚŽI DAVIDOVA! (Karel Dostál-Lutinov)
  2. 440. Při silnici s vysokou a hrubou (Jan Kollár)
  3. 230. Tožť jest onna veleslavná Praha, (Jan Kollár)
  4. 1. V onom kraji, kde se květorúchá (Jan Kollár)
  5. 231. A však než sem vešel, smluvu psanou (Jan Kollár)
  6. 60. Ona lípa, kde jsme mnohé ráno, (Jan Kollár)
  7. 498. Hostina to jest, že usta mednou (Jan Kollár)
  8. 289. Zavzni ještě znovu slavenskými (Jan Kollár)
  9. HLINĚNÝ PTÁČEK. (Eliška Krásnohorská)
  10. 279. V meziříčí tom, kde rozložilo (Jan Kollár)