440. Při silnici s vysokou a hrubou

Jan Kollár

Při silnici s vysokou a hrubou Skalou zelená se záhonec, Na skále hrad, po němž oponec Rozestřen, pní do oblaků s chloubou; Z něho se hlas vůkol pelnou hubou Ozívá až nebe na konec, Pocestné tu jeden Slavonec Za hosti zve k sobě mluvní trubou: Zavítavše tedy k němu zprosta Nalezly sme právě Němečka, Jménem Taube, u něho jak hosta; Tak se divil, že už do dětinství Téměř padnul tento všetečka, Slavenskému tomu pohostinství.

Patří do shluku

slavský, němec, velehrad, sála, řeč, mílek, německý, jev, slovan, okolek

166. báseň z celkových 412

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 16. Pahorek jest, na němž rozvaliny (Jan Kollár)
  2. 498. Hostina to jest, že usta mednou (Jan Kollár)
  3. 566. V městě šestém vidíme zlé bůžky, (Jan Kollár)
  4. 233. Dobrý Milek po Praze mne vodil (Jan Kollár)
  5. 58. Neste jí tam tyto cyty vřelé (Jan Kollár)
  6. 218. U pomezí, když sem z vozu zkročil, (Jan Kollár)
  7. 596. Na poverchu cest a u chodníků (Jan Kollár)
  8. 594. Zde též věže, jako obelisky, (Jan Kollár)
  9. 264. Nasitivše oči, kam teď? radu (Jan Kollár)
  10. MŮRY. (Jan Opolský)