594. Zde též věže, jako obelisky,

Jan Kollár

Zde též věže jako obelisky(T5f) Byly z lidí živých staveny(T5m) Čněly nad oblaky temeny(T5m) Nižší verstvy nesly vyšších tisky(T5f) Velikými potom sochořisky(T5f) Bývají zas dolů říceny(T5m) V kterémž pádu semtam rozchvěny(T5m) Jejich hlavy nohy ruky pysky(T5f) Záleží pak vysoký ten trupel(T5f) Z pouhých poněmčilých Krainců(T5m) Na něž vlastní krajan takto upěl(T5f) Že prej téměř za odpuštění je(T5f) Musí prositi kdo z našinců(T5m) U nich lásku k slavské řeči čije(T5f)

Patří do shluku

slavský, němec, velehrad, sála, řeč, mílek, německý, jev, slovan, okolek

69. báseň z celkových 412

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 199. Druhého dne časem ranní doby (Jan Kollár)
  2. LIV. Z Libušina sídla, Vyšehradu, (František Jaroslav Kamenický)
  3. 440. Při silnici s vysokou a hrubou (Jan Kollár)
  4. 58. Krajinka. (Jan Petr Jordan)
  5. Jsou-li tobě jeskyně ty známy, (František Sušil)
  6. 536. Nedaleko odtud rozprostírá (Jan Kollár)
  7. 266. Co to za div nad Dunajem vstává, (Jan Kollár)
  8. 47. Oni rtové, jejichž vůně plynná (Jan Kollár)
  9. 1. V onom kraji, kde se květorúchá (Jan Kollár)
  10. 555. Výspa z moře tohoto se výší, (Jan Kollár)