47. Oni rtové, jejichž vůně plynná

Jan Kollár

Oni rtové, jejichž vůně plynná Oheň vlila duše do naší, Že kost v těle jihne nejzažší, Oni rtové jsou mých strastí vina; Tak dech loudný k chřípím nehostinná Arabie z dálky přináší, A když vejde v kraje nejblažší Poutník, pozdě upí horkem hyna; Oni rtové rajských kvítků medem, Nektarem a mannou tekoucý, Opili mne sladkým tímto jedem; Oni rtové, do nichž všecky Muzy Milek svábil lukem vládnoucý, Uvrhli mne v tyto věčné hrůzy.

Patří do shluku

slavský, němec, velehrad, sála, řeč, mílek, německý, jev, slovan, okolek

249. báseň z celkových 412

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 596. Na poverchu cest a u chodníků (Jan Kollár)
  2. 391. Na hranicech Nebeslavska teče (Jan Kollár)
  3. Na Zasáví. (Karel Alois Vinařický)
  4. 514. Kudy sme šly, bylo rozšířené (Jan Kollár)
  5. 199. Druhého dne časem ranní doby (Jan Kollár)
  6. 493. Když tu meškám, právě čtyry duše (Jan Kollár)
  7. 271. O by, dím, když duch můj tak se choulil; (Jan Kollár)
  8. 67. Věku chudý, léta nebe sytá, (Jan Kollár)
  9. 263. Neletí tak orel prudkým letem, (Jan Kollár)
  10. 75. Spolku míjím, v tichu bolest kořím, (Jan Kollár)