75. Spolku míjím, v tichu bolest kořím,

Jan Kollár

Spolku míjím, v tichu bolest kořím, Buď se den, buď večer přiblížil; V pouštěch smutných, kdeby nevyžil Barbar bludný, já sy ráje tvořím; A však darmo oči vyschlé mořím, By sám sebe v slzách pohřížil, Anť již roky jako ohnižil V žhoucým živlu, s duší, s tělem hořím; Čas by již byl míti utrpení Bohu tomu, který podpálil Dům, a v popel obrátiti lení; O, že jsem hned na pomezý zticha Žháře oulisného nevzdálil, Teďbych rád, než pozdě honím bycha.

Patří do shluku

slavský, němec, velehrad, sála, řeč, mílek, německý, jev, slovan, okolek

356. báseň z celkových 412

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SMUTNO, SMUTNO MI... (Louis Křikava)
  2. Kde jsem to byla? (Růžena Jesenská)
  3. 55. Není bolest zrádné lásky pouhá, (Jan Kollár)
  4. 47. Oni rtové, jejichž vůně plynná (Jan Kollár)
  5. Na Zasáví. (Karel Alois Vinařický)
  6. 46. Jeseň přišla, ba již přišla zima, (František Sušil)
  7. 60. Ona lípa, kde jsme mnohé ráno, (Jan Kollár)
  8. 38. O půl noci, když zem celou skrývá (Jan Kollár)
  9. LIII. Na Mánka. (František Matouš Klácel)
  10. IV. STROFOU SAPFICKOU. (Petr Křička)