199. Druhého dne časem ranní doby

Jan Kollár

Druhého dne časem ranní doby Cestu k Raniberku konáno, Tak verch kostí slávských nazváno, Zavražděných rukou Saské zloby; Nestačilo totiž, když jen hroby Pro předky tu naše kopáno, Celé hory potom děláno Z nich, a tyto jmíno za ozdoby; Když už syt byl oheň, zem, hlad ptáků, Moře slavskou kreví opilé, Hromaděno kosti do oblaků; A, by zlost svou očím světa skryli, Za vůdce si Slavy zněmčilé K vykořenění všech vyvolili.

Patří do shluku

slavský, němec, velehrad, sála, řeč, mílek, německý, jev, slovan, okolek

37. báseň z celkových 412

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 263. Neletí tak orel prudkým letem, (Jan Kollár)
  2. 47. Oni rtové, jejichž vůně plynná (Jan Kollár)
  3. 144. Slav i vrahům dobře činit zvyknul (Jan Kollár)
  4. 596. Na poverchu cest a u chodníků (Jan Kollár)
  5. 536. Nedaleko odtud rozprostírá (Jan Kollár)
  6. 533. Nad vratami pekla železnými (Jan Kollár)
  7. 244. Chvála Bohu! že už vymizeli (Jan Kollár)
  8. 514. Kudy sme šly, bylo rozšířené (Jan Kollár)
  9. 132. Kam se děla starodávná sláva, (František Sušil)
  10. 594. Zde též věže, jako obelisky, (Jan Kollár)