244. Chvála Bohu! že už vymizeli

Jan Kollár

Chvála Bohu! že už vymizeli Onni přenešťastní časové, V kterých někdy naši předkové Náboženstvím národ zabíjeli; Třeštěnců už sváry oněměli, I hry svatáčků a bludové, Na půdě své vlasti Čechové Osemdesát bojů vyterpěli; Mezizdi, co loučily nás, hynou, Tak že z rozličných si ovčinců Ruky slavské přívětivě kynou; Kýž jen nebe nešle novou z pekla Eris mezi kmeny našinců, Jenžby zas meč v sardce Slávy vtekla.

Patří do shluku

slavský, němec, velehrad, sála, řeč, mílek, německý, jev, slovan, okolek

45. báseň z celkových 412

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 132. Kam se děla starodávná sláva, (František Sušil)
  2. 196. Neděle nám svatá přemilostně (Jan Kollár)
  3. Jsou-li tobě jeskyně ty známy, (František Sušil)
  4. XIII. Na Tetíně, prostém světa křiku, (František Jaroslav Kamenický)
  5. 199. Druhého dne časem ranní doby (Jan Kollár)
  6. 514. Kudy sme šly, bylo rozšířené (Jan Kollár)
  7. 144. Slav i vrahům dobře činit zvyknul (Jan Kollár)
  8. 606. Za ním pelná trámů, válců, klínů (Jan Kollár)
  9. 67. Věku chudý, léta nebe sytá, (Jan Kollár)
  10. 289. Zavzni ještě znovu slavenskými (Jan Kollár)