VĚŽI DAVIDOVA!

Karel Dostál-Lutinov

Krásné je město nad kterým(J4m) se věže k nebi pnou(J3m) ty líbají se s hvězdami(J4m) a mraky kol nich jdou(J3m) Krásný je hrad jenž věží svou(J4m) se přes údolí dívá(J3f) a vítá z dálky poutníky(J4m) jimž hlásný rohem zpívá(J3f) Věž k nebi zvedá lidský zrak(J4m) a hlídá od nepřátel(J3f) a zvoní hlásí hodiny(J4m) a chrání obyvatel(J3f) Ty Matičko jsi naše věž(J4m) věž z mramoru vždy nová(J3f) věž z bílých kostí slonových(J4m) ty věž jsi Davidova(J3f) K Tobě své oči zvedáme(J4m) když děs a strach nás tíží(J3f) zde útočiště hledáme(J4m) když nepřítel se blíží(J3f) Ty jako štíhlá pevná věž(J4m) nám ukazuješ k nebi(J3f) a pod svůj plášť nás ukrýváš(J4m) když pekla chřtán se šklebí(J3f) Ó přijďte všichni křesťané(J4m) v té věži hledat spásy(J3f) a s její výše prostranné(J4m) přehlížet světa krásy(J3f) Zde do výklenku věži té(J4m) jež přesahuje světy(J3f) na důkaz lásky úcty své(J4m) kosatců stavím květy(J3f)

Patří do shluku

slavský, němec, velehrad, sála, řeč, mílek, německý, jev, slovan, okolek

391. báseň z celkových 412

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 16. Pahorek jest, na němž rozvaliny (Jan Kollár)
  2. 230. Tožť jest onna veleslavná Praha, (Jan Kollár)
  3. HLINĚNÝ PTÁČEK. (Eliška Krásnohorská)
  4. 440. Při silnici s vysokou a hrubou (Jan Kollár)
  5. 289. Zavzni ještě znovu slavenskými (Jan Kollár)
  6. 514. Kudy sme šly, bylo rozšířené (Jan Kollár)
  7. 58. Neste jí tam tyto cyty vřelé (Jan Kollár)
  8. 60. Ona lípa, kde jsme mnohé ráno, (Jan Kollár)
  9. 279. V meziříčí tom, kde rozložilo (Jan Kollár)
  10. 266. Co to za div nad Dunajem vstává, (Jan Kollár)