VĚŽI DAVIDOVA!

VĚŽI DAVIDOVA! (Dne 18. května.)
Krásné je město, nad kterým se věže k nebi pnou, ty líbají se s hvězdami a mraky kol nich jdou. Krásný je hrad, jenž věží svou se přes údolí dívá a vítá z dálky poutníky, jimž hlásný rohem zpívá. Věž k nebi zvedá lidský zrak a hlídá od nepřátel a zvoní, hlásí hodiny a chrání obyvatel. Ty, Matičko, jsi naše věž, věž z mramoru, vždy nová, věž z bílých kostí slonových.slonových, ty věž jsi Davidova. 45 K Tobě své oči zvedáme, když děs a strach nás tíží, zde útočiště hledáme, když nepřítel se blíží. Ty jako štíhlá, pevná věž nám ukazuješ k nebi, a pod svůj plášť nás ukrýváš, když pekla chřtán se šklebí. Ó přijďte všichni, křesťané, v té věži hledat spásy a s její výše prostranné přehlížet světa krásy. Zde do výklenku věži té, jež přesahuje světy, na důkaz lásky, úcty své kosatců stavím květy. 46