POMOCNICE KŘESŤANŮ!

POMOCNICE KŘESŤANŮ! (Dne 26. května.)
V té zemi, již zbožňuje celý svět, se zrodila květina bílá. Sám Bůh se nemohl navidět tak skvělého, čistého díla. I sklonil se k ní a políbil a vdechl v ní spásu světa – a od té rod lidský si oblíbil ji na věčná, blažená leta. Té liliji básník holduje, když opěvat lidstva chce spásu, k té liliji malíř putuje, když nadzemskou vtělit chce krásu. A zvony vísek i kathedrál jí nejsladší plesy zvoní, a poutník za moře táhne v dál, by uslyšel píseň o Ní. 61 K Ní vzpínají dlaně své nemocní, kdo chrom byl, berly své složí, a z temnoty světa ji jásot zní: Buď zdráva nám, Hvězdičko Boží! A já teď poklekám před Tebou, dlaň zvedaje, Lilije zkvetlá, by v smutnou a uvadlou duši mou vnik’ paprsek rajského světla. * Tak úpěl k tobě básník, muž, jejž znavily žití boje, já skládám tobě na oltář to mladičké žití svoje. Ty pomocnice křesťanů, stůj při mně každé chvíle, ať v duši čistou zůstanu,zůstanu jak kalinky sněhobílé. 62