POTĚŠENÍ ZARMOUCENÝCH!

POTĚŠENÍ ZARMOUCENÝCH! (Dne 25. května.)
Ó Máti má, Ty zkusilas, co zármutek a nouze, když v Betlémě jsi hledala pro dítě koutek pouze! Ó Máti moje nebeská, Tys úzkost také znala, když v noci do Egypta jsi s děťátkem utíkala! Ó Máti má, Ty znalas bol, když Syn Tvůj duše hledal a nevděčný lid, rodný lid kamení na něj zvedal! Ó Máti má, Tys viděla, jak soudili jej, bili a nejlepšího synů všech na kříži pověsili. 59 Tu stálas pod ním zdrcená, ty Máti věrná, hodná, a kalich smutku, hořkosti s ním vypilas až do dna. Ty zarmoucených potěcho, Tys poznala, co muka, a těchou rajskou naplnit chceš srdce, které puká. Viz, matičko, též národ můj, jenž pod křížem zde stojí, a žehnej mu a ochraňuj ho v jeho těžkém boji. Nenech ho dále trápit se a o mír, štěstí plakat! – Lej v jeho duši vonný dech, jak tento voní akát! 60