DOME ZLATÝ.

DOME ZLATÝ. (Dne 19. května.)
Dům otcovský je zlatý dům, byť byl jen chudou chatkou. Tys naším domem otcovským a zároveň’s v něm matkou. Byl jednou jeden bujný syn, ten od otce vzal podíl, vzal hůl a dal se do světa a za rozkoší chodil. Se světáckými soudruhy pil, tančil, besedoval, až všechen statek promarnil, až dopil, dohodoval. Pak, prázdnou kapsu, srdce též, soucitnou duši hledal, vzpomínal na dům otcovský a zamyšlený sedal. 47 A musil černé bravy pást u bezcitného pána, i bravům svojím záviděl, když neměl jísti z rána. Jak dobře se měl u otce, kde všeho hojnosť byla! A lítosť velká, upřímná mu srdce naplnila. I řekl: Vím, co udělám! K tatíčkovi se vrátím a odprosím jej horoucně a kolena mu schvátím. A byla radosť veliká, že syn se vrátil domů, matička hody strojila a otec slzel k tomu. Ó Matičko, též promiň těm, kdo svést se dali chtíčem, a otcovský dům otevř nám tím zlatým petrklíčem! 48