PANNO CTIHODNÁ.

Karel Dostál-Lutinov

PANNO CTIHODNÁ. (Dne 10. května.)
Veškeren národ v zbožném dojetí své zraky zdvihá k Tobě ku výsostivýsosti, už devatenáct věků tebe ctí – však vše to není, není ještě dosti. Muž jako dítě kleká před Tebou, i andělé Ti slouží s pokornosti, a všichni svatí úctou k Tobě žhnou – vlak vše to není, není ještě dosti. Před Tebou klesá Otec křesťanů i tvrdý vojín v boje ukrutnosti, pán světa vstříc jde Tobě ze stanů – však vše to není, není ještě dosti. V chaloupkách tichých Tobě Ave zní a všechny zvony pějí s líbezností a všechny chrámy Tvojí písní hřmí – však vše to není, není ještě dosti. 29 Tys chrámem největšího Tajemství, jenž Boha živého v svém lůně hostí, Duch Svatý sám na Tvojich ňadrech sní a všechna chvála není zvučná dosti. Za Tebou poutníci jdou světa kraj a Tvoji stopu líbou s toužebností, neb Ty jsi lidstvu otevřela ráj a dekovat Ti nemůžeme dosti. Ó Panno ctihodná, květ šeříku vem z ruky mé, nech k Trůnu Tvému dýše, ó přijmi jej a k davu poutníků skloň vlídné oči s nadehvězdné výše. My synové jsme Evy vyhnaní a zbloudili jsme, putujíce prachem. Ó Panno, dej nám s Tebou shledání, nedej nám zhynout slabostí a strachem! 30