PANNO CTIHODNÁ.
(Dne 10. května.)
Veškeren národ v zbožném dojetí
své zraky zdvihá k Tobě ku výsostivýsosti,
už devatenáct věků tebe ctí –
však vše to není, není ještě dosti.
Muž jako dítě kleká před Tebou,
i andělé Ti slouží s pokornosti,
a všichni svatí úctou k Tobě žhnou –
vlak vše to není, není ještě dosti.
Před Tebou klesá Otec křesťanů
i tvrdý vojín v boje ukrutnosti,
pán světa vstříc jde Tobě ze stanů –
však vše to není, není ještě dosti.
V chaloupkách tichých Tobě Ave zní
a všechny zvony pějí s líbezností
a všechny chrámy Tvojí písní hřmí –
však vše to není, není ještě dosti.
29
Tys chrámem největšího Tajemství,
jenž Boha živého v svém lůně hostí,
Duch Svatý sám na Tvojich ňadrech sní
a všechna chvála není zvučná dosti.
Za Tebou poutníci jdou světa kraj
a Tvoji stopu líbou s toužebností,
neb Ty jsi lidstvu otevřela ráj
a dekovat Ti nemůžeme dosti.
Ó Panno ctihodná, květ šeříku
vem z ruky mé, nech k Trůnu Tvému dýše,
ó přijmi jej a k davu poutníků
skloň vlídné oči s nadehvězdné výše.
My synové jsme Evy vyhnaní
a zbloudili jsme, putujíce prachem.
Ó Panno, dej nám s Tebou shledání,
nedej nám zhynout slabostí a strachem!
30