SVATÁ MARIA!

Karel Dostál-Lutinov

SVATÁ MARIA! (V předvečer 1.května.)
I. dívka.
Zdrávas Maria! Máti líbezná! Hle, všechny květy pučí ze svých poupat, by mohly zlíbat svatá ústa Tvá a v rajském dechu Tvém se mohly koupat. A z lučin, z hájů k Tvému oltáři by chtěly putovati v pestrém davu, by u Tvých nohou klekly ve záři, by ovinuly korunou Tvou hlavu. Kol svatých dlaní Tvých by chtěly růst, kol svatých údů Tvých se vzhůru pnouti a slyšet rozkaz královských Tvých úst – leč připoutány nemohou se hnouti. A proto vyslaly mne za sebe, bych, královno, hold jejich Tobě vzdala, bys všechny pozvedla je do nebe a věčností se na ně usmívala. 7 II. dívka.
Mne posílají vánky vlažnévlažné, jež z krajů svatých letí k nám, a bělostné ty mráčky tažné, jež v slunci spějí k dálavám. Mne posílá to slunce zlaté, jež usmívá se v blankytu, i třepotavé hvězdy vzňaté, jež vycházejí z úkrytu. Mne stříbrná posílá luna, plát chtěla by Ti pod nohou – jen z dálek zní sem jejich struna, neb samy přijít nemohou. Královno hvězd i vánků nebe, přijmi zpěv světů s DÍTKA rtů, ty hlaholí, byť přestal Tebe ctít zástup světských poetů. Tys DÍTKO tolik milovala, jež Bůh Ti vložil do klína – hle chudinká jsem, a tak malá – Tys královna má jediná! 8 III. dívka.
A mne zas posílají ptáci pod modrou nebes oblohou – den celý měli pilnou práci, už musí spát, v chrám nemohou. Mne posílají vzdát Ti chvály ty pilné, zlaté včeličky, vosk pro svíce, jež by Ti plály, snášely po den celičký. Mne posílají motýlkové, pět píseň u Tvé veleby, neb musí čerpat síly nové, když slunce hasne na nebi. Já za broučky a mušky třpytné Ti pěji chválu tisíckrát, všech tvorů srdce jemnocitné by chtělo Tobě znít a hrát. Však nejvíc lidská srdce touží k Tobě se, Máti, přitulit! Ó královno, shlaď, co nás souží, a shlédni v lásce na Svůj lid! 9 IV. dívka.
A já jdu za potůčky hravé, jež klokotají v údolí, jdu za řeky a háje smavé, jež se strání Ti hlaholí. Jdu za lučiny pozlacené, jež září v lesku blatouchů, jdu za mýtiny ozářené, za domov laní, kolouchů. Jdu za zajíčky, již se bojí, jdu za ty plaché veverky, jdu za kravky, co v stáji stojí, i za lasičky, čiperky. Jdu za ty lány zelenavé, co nesou chleba poklady, jdu za ty lesy šumné, tmavé, jdu za kvetoucí zahrady: Vše jeden zpěv a lásky tíseň, vše rozvijí se čarovně, vše jeden květ a jedna píseň nebeské naší Královně! 10

Básně v knize Děti královně máje: