ÚTOČIŠTĚ HŘÍŠNÍKŮ.

Karel Dostál-Lutinov

ÚTOČIŠTĚ HŘÍŠNÍKŮ. (Dne 24. května.)
Ó srdce těžké! Jak ta vina tlačí! Jak ostrý kámen řeže v srdci hřích! Kam obrátit se! – K Tobě, k Tobě v pláči, do Tvojich loktů spěji mateřských! Ó pomoz vytáhnouti trny z duše, neb všechnu krásu ztratil pro mne svět, k Tobě, ó Čistá, spěji od Venuše, Ty jediná mi můžeš vyhovět. Ty jediná to srdce rozbolněné pohladit umíš dlaní hedbávnou, že duha štěstí zas se nad nim sklene, že zase najdu čistou radosť svou. Ty jediná zas otevřeš ta ústa, jež zamkl těžkým zámkem svojím hřích, že vyznání z nich ulehčivě vzrůstá že zalkají zas v hymnech jásavých. 57 Ty jediná zas otevřeš ty zraky, jež před Pánem se plaše sklopily, že slzy lítosti z nich trysknou taky, by odpuštěnou vinu skropily. Ty jediná, ó Matko, Prostřednice, nám dáváš síly, v davu poutníků pokleknout tam, kde kyne zpovědnice, Ty vlídné útočiště hříšníků! Ó, jaký dar Ti, dobrá Matko, dáti, čím projeviti vděčnosť dětinnou? Aj, šalvěj léčivý! Nech rozkvétá Ti! O lék Tě prosíme tou květinou. 58