KRÁLOVNO MÍRU!

KRÁLOVNO MÍRU! (Dne 31. května.)
Můj národ štvaný, mučený vždy v Tebe skládá víru, les dlaní k Tobě pozvedá: Ó skloň se, kněžno míru! Můj národ vždy Tě miloval a miluje Tě vřele, jak dítě k Tobě tulí se, Ty chováš Spasitele! Nejkrasší písně složil Ti, pozdravujeme tebe – ty písně po něm zpívají i andělové s nebe! A Tvojích stánků sta a sta po vlastech postaveno, k nim národ vroucně pospíchá a v Tebe doufá, Ženo! 71 Ty s jasných výšin Hostýna jsi rozehnala vrahy, a národ, jenž Tě zbožňoval, vždy býval tobě drahý. Vždy milá Panna Maria bývala věrným Čechům, a oni budou milí jí až ku posledním vzdechům. Ó dej nám míru, královno, ať všichni jsou jak bratří, ať od škůdců se odvrátí a v lásce k sobě patří. Ať štěstím, klidem zkvete vlast po tvojím mocném kynu a nech se celá promění v království Božích synů! Už dali jsme Ti květů moc; dnes na Tvůj oltář trpce klademe vřelé, zmučené to trpící své srdce. Nech na Tvém svatém oltáři se krásou míru rozzáří! E: tb; 2004 [72]