KRÁLOVNO MÍRU!
(Dne 31. května.)
Můj národ štvaný, mučený
vždy v Tebe skládá víru,
les dlaní k Tobě pozvedá:
Ó skloň se, kněžno míru!
Můj národ vždy Tě miloval
a miluje Tě vřele,
jak dítě k Tobě tulí se,
Ty chováš Spasitele!
Nejkrasší písně složil Ti,
pozdravujeme tebe –
ty písně po něm zpívají
i andělové s nebe!
A Tvojích stánků sta a sta
po vlastech postaveno,
k nim národ vroucně pospíchá
a v Tebe doufá, Ženo!
71
Ty s jasných výšin Hostýna
jsi rozehnala vrahy,
a národ, jenž Tě zbožňoval,
vždy býval tobě drahý.
Vždy milá Panna Maria
bývala věrným Čechům,
a oni budou milí jí
až ku posledním vzdechům.
Ó dej nám míru, královno,
ať všichni jsou jak bratří,
ať od škůdců se odvrátí
a v lásce k sobě patří.
Ať štěstím, klidem zkvete vlast
po tvojím mocném kynu
a nech se celá promění
v království Božích synů!
Už dali jsme Ti květů moc;
dnes na Tvůj oltář trpce
klademe vřelé, zmučené
to trpící své srdce.
Nech na Tvém svatém oltáři
se krásou míru rozzáří!
E: tb; 2004
[72]