108. Právě tisíc tři sto dvadcet sedem

Jan Kollár

Právě tisíc tři sto dvadcet sedem(T5f) Roků počítal svět křesťanský(T5m) Když dán onen zákon tyranský(T5m) Nakvašený nelidskosti jedem(T5f) Aby Sála nemluvila dědem(T5f) Daný sobě jazyk slovanský(T5m) Ale učila se germanský(T5m) Blekotati hlahol za sousedem(T5f) Století pět téměř němá byla(T5f) Anť jí opět divným efata(T5m) Vzívanka má usta otvořila(T5f) Pokud čtena Slávy dcery chvála(T5f) Vami mládenci a děvčata(T5m) Teď už slavsky mluvit bude Sála(T5f)

Patří do shluku

slavský, němec, velehrad, sála, řeč, mílek, německý, jev, slovan, okolek

70. báseň z celkových 412

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 529. I dvou českých knížat jména stáli (Jan Kollár)
  2. 476. K rozkošným sem přišla nyní tyncům, (Jan Kollár)
  3. 153. Nazejtří když slunce blesky v dcerku (Jan Kollár)
  4. 201. Práznoť jest to nade pohanskými (Jan Kollár)
  5. 4. Mně se pokoř, žádá české řeči v pýše německá. (František Sušil)
  6. 84. Jako lípa, jenž se ve chrastině; (Jan Kollár)
  7. 374. Co z nás Slavů bude o sto roků? (Jan Kollár)
  8. 149. Když se s nimi do rozmluvy dáme, (Jan Kollár)
  9. 37. Nejen že je kmene slovanského (Jan Kollár)
  10. 20. Sláva krásou líbé řeči Polku, (Jan Kollár)