Věčné světlo.

Antonín Bulant

Kde první písně v nadšení jsem zpíval pod srázem skal na břehu Vltavy, za temných nocí v okno mé se díval svit lampy věčné vážný, kmitavý. Ať slunce plálo, ať se obzor stmíval, ať duněl hrom a bouře do vřavy, ať větry vály, hučel deště příval, – vždy jasně plál svit lampy žlutavý. A duše má se zbožným citem chvěla, když hasly blesky, ztichl bouře běh, – řeč tajemnou já slýchal od kostela: V tom naše síla! Ať se trůny řítí, řád ať se bortí ve svých základech, – vždy světlo víry od oltářů svítí!

Patří do shluku

zvon, varhany, zvuk, znít, hlahol, ston, zvonice, tón, žalm, chorál

31. báseň z celkových 531

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V nočním tichu. (Josef Václav Sládek)
  2. Motiv z Křivoklátu. (Jaroslav Vrchlický)
  3. S VĚTREM. (Herma Pilbauerová)
  4. POZDRAV. (Louis Křikava)
  5. II. Jak bouř, kdy řádí na horách, (Jaroslav Vrchlický)
  6. HUDBA V POUSTEVNĚ. (Rudolf Illový)
  7. ZPĚV NOCI VÁNOČNÍ (Antonín Sova)
  8. U kostela. (Růžena Jesenská)
  9. Po vichřici. (Jaroslav Vrchlický)
  10. SMUTNÝ VEČER. (Růžena Jesenská)