Primice.
Štít domu rodného mu ozdobili z rána,
v šat slavnostní se halí vesnice,
háj kolem březový a z ratolestí brána
mu kyne vstříc. – Dnes jeho primice!
Zvuk zvonů hlaholí, za ranou duní rána –
a jemu slza kane na líce; – –
dnes prvně v životě se dotkne světů Pána
tam na oltáři jeho pravice...
Když ruce rodičů se dotkly jeho hlavy
a píseň velebnou kdy pěly kolem davy, –
tu cítil mladý kněz, jak v duši kdos mu praví:
Tak bylo druhdy u Jeruzaléma!
Po slávě v brzku zmlkla ústa němá
a Mistr visel – mezi lotry dvěma!
Dnes tento lid ti v cestu sype kvítí,
dnes „Hosanna!“ jsi slyšel ve svém žití, –
věř, „Ukřižuj!“ i tobě bude zníti!
44