Primice.

Antonín Bulant

Primice.
Štít domu rodného mu ozdobili z rána, v šat slavnostní se halí vesnice, háj kolem březový a z ratolestí brána mu kyne vstříc. – Dnes jeho primice! Zvuk zvonů hlaholí, za ranou duní rána – a jemu slza kane na líce; – – dnes prvně v životě se dotkne světů Pána tam na oltáři jeho pravice... Když ruce rodičů se dotkly jeho hlavy a píseň velebnou kdy pěly kolem davy, – tu cítil mladý kněz, jak v duši kdos mu praví: Tak bylo druhdy u Jeruzaléma! Po slávě v brzku zmlkla ústa němá a Mistr visel – mezi lotry dvěma! Dnes tento lid ti v cestu sype kvítí, dnes „Hosanna!“ jsi slyšel ve svém žití, – věř, „Ukřižuj!“ i tobě bude zníti! 44