Vzdech svatohorský.

Antonín Bulant

Vzdech svatohorský.
Když listí žloutlo, černaly se líchy, já, poutník znavený, kdys odhodlaně do chrámu spěl před obraz Matky Páně na Svatou Horu oplakat své hříchy. A také kouzlo, taký půvab tichý mou duši jal, že sepjaly se dlaně, že cítil jsem, jak slzy kanou na ně, – – já mnil, že na vždy zkrocen osten pýchy. Leč dnes – ó žel! – kam prchla moje síla? Zřím sebe sám se starou cestou bráti, – jen stesk a žal a vzpomínka mi zbyla! Zrak opět zvedám k tobě, moje Máti, jak tonoucí, jejž nesou vlny dravé, – ó slyš mé lkání: Ave! Ave! Ave! 43
Básně v knize Písně a legendy:
  1. Mé písně.
  2. Astry.
  3. Listí padá...
  4. Sedmikrásy.
  5. Chmel.
  6. Sedmihlásek.
  7. Ledňáček.
  8. Doma.
  9. Dolorosa.
  10. Tři přátelé.
  11. Štěstí.
  12. Píseň o Bélovi.
  13. Ještě jedna píseň otroka.
  14. Jubilejní sloky.
  15. Věčné světlo.
  16. Na Ostrově.
  17. Vzdech svatohorský.
  18. Primice.
  19. Mrzák.
  20. Rorate.
  21. Dva hroby.
  22. Pod obraz Liškův: „Kristus se modlí na hoře olivetské.“
  23. Čtyřicet mučeníků.
  24. V areně.
  25. Legenda o sv. Felicitě.
  26. Legenda o kolébce sv. Kristiny.
  27. Smrt sv. Doroty.
  28. Matouš Kramer.
  29. Dítě.
  30. V poušti.
  31. Hrozen.
  32. Makariova rada.
  33. Sen.
  34. Ansgarův sen.
  35. Legenda o vlku.
  36. Šťastný pád.
  37. Lotharovo přijímání.
  38. V kathedrále.
  39. Alvarez.
  40. Bernardův kříž.
  41. Legenda o blahosl. Klementu Hofbaurovi.
  42. POSLEDNÍ SLAVATA.