Astry.

Antonín Bulant

Astry.
Na hrobech zapadlých svatého pole, kde stojí bez listů topoly holé, okolo trávníkem zarostlých cest vidím jen astry teď v podzimu kvést. Jest cosi vážného v té vaší kráse, jež jste nám vykvetly v tak pozdním čase, – – tak i já teprve za mužných let, co v duši pučelo, počal jsem pět. Ale ta myšlénka srdce mi kruší, aby ty písně, jež kvetou mi v duši, náhle mi nespálil – tak jako vás – všedního života podzimní mráz. 9