211. Paroloď tu zase Milek skoval,

Jan Kollár

Paroloď tu zase Milek skoval, By sme šli té věci na stopu, Pustil v krevavou tu potopu Ji a z moře Rénem vzhůru ploval; Nedlouho, ai plamen vyblukoval Od země až nebes do stropu, Který šíře celou Europu Jiskrami a bleskem napelňoval: My sme pout k té uspíšili stránce, Uzřevše pak obraz hranice, Víme, že sme přišli do Konštance; Oheň ten prej století tu svítí A Rén, moře, řeky, studnice Nemohou jej nijakž zahasiti.

Patří do shluku

slavský, němec, velehrad, sála, řeč, mílek, německý, jev, slovan, okolek

177. báseň z celkových 412

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 13. Divil jsem se někdy, jakby k boji (Jan Kollár)
  2. 47. Oni rtové, jejichž vůně plynná (Jan Kollár)
  3. Předvěká podoba Čech. (Karel Alois Vinařický)
  4. 143. Co sem věštil, téměř skutek bylo, (Jan Kollár)
  5. 391. Na hranicech Nebeslavska teče (Jan Kollár)
  6. 374. Co z nás Slavů bude o sto roků? (Jan Kollár)
  7. 60. Ona lípa, kde jsme mnohé ráno, (Jan Kollár)
  8. 170. Přes ostrovu háje, přes ohyby (Jan Kollár)
  9. 67. Věku chudý, léta nebe sytá, (Jan Kollár)
  10. Na Zasáví. (Karel Alois Vinařický)