271. O by, dím, když duch můj tak se choulil;

Jan Kollár

271.
O by, dímdím, když duch můj tak se choulil; O by, dímdím, když duch můj tak se choulil;
 Naši různí slavští kmenové Byli zlato, stříbro, kovové, Já bych ze všech jednu sochu ulil, Rusko bych sem v její hlavu skulil, Dřík pak byli by v ní Lechové, Ramena a ruky Čechové, Serbskobych sem ve dvě nohy půlil: Menší kmenky, Vindy, Lužic dvoje Větve Slezů, Chorvů, Slováků, Roztopilbych v odění a zbroje; Před tou modlou klekati by mohla Celá Europa, anť oblaků Vyšší, krokem svýmby zemi pohla.

Kniha Slávy dcera (1832)
Autor Jan Kollár