300. Sem tam bloudě v želi přehlubokém,

Jan Kollár

300.
Sem tam bloudě v želi přehlubokém, Sem tam bloudě v želi přehlubokém,
Kde mně vedou křové klikatí, Nech se lístek stromu zaklátí, V útěk perchnu chybným, plachým krokem; A však opět, jak když po divokém Vichru slunce horu ozlatí, V slast se terpkou smutek obrátí, Stojím, blednu, ňádra vlaže okem: Jenom pláč mi bol můj hojí strastný, Těchou přátel roste břemeno, Sen mne nezná, jídlo sobě hnusím; O ty kraji! o ty břehu šťastný! Vám to v blízku míti souzeno, Co já v dálce oplakávat musím. [162]

Kniha Slávy dcera (1832)
Autor Jan Kollár