387. Nenemilý někdy Muzám zpěvným

Jan Kollár

387.
Nenemilý někdy Muzám zpěvným Nenemilý někdy Muzám zpěvným
 Žil sem básníř mladost bývalou, Nyní mlučí lyra s píštalou Hřebem k stěně přivěšená pevným; Stydí se už lásky hlasem zjevným, Aneb krásy zníti pochvalou, A vždy víc i strunu ostalou Život perstem doterhává hněvným: Komu svět a lehká přeje Hebe, Nechať růžemi se ověnčí, Lilie mne usoudilo nebe; Ty, co kráčíš zpěvnějšími kraji, Proměň nástroj, po hře mládenčí, V harfu, a veď z Pindu na Sinai.

Kniha Slávy dcera (1832)
Autor Jan Kollár