412. Ale řeč mi téměř oněměla,

Jan Kollár

Ale řeč mi téměř oněměla, Když tu státi nejen sedláka, Než i pastýře a žebráka V počtu těchto básnířů sem zřela; Co pak jejich přirozená pěla Muza, lepší to než mudráka Verše mnohého a chvastáka, Jemuž hlava školou zjalověla: Perví dva z Čech mají původ spolný, Rolník Vavák, rychtář v Milčicech, Druhý ovčák v Krátonohách, Volný; Třetí zpěvák vznešený a lepý Byl Serb, rozen v Bosny hranicech, Filip Sljepac, ubohý a slepý.

Patří do shluku

slavský, němec, velehrad, sála, řeč, mílek, německý, jev, slovan, okolek

216. báseň z celkových 412

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 487. Pode stolem těchto vážných kmetů (Jan Kollár)
  2. 596. Na poverchu cest a u chodníků (Jan Kollár)
  3. 508. Na mé této spatřila sem pouti (Jan Kollár)
  4. 47. Oni rtové, jejichž vůně plynná (Jan Kollár)
  5. 569. „Povězte pak, milá panno, zdali (Jan Kollár)
  6. Slavský zpěv. (Vincenc Furch)
  7. 548. V pravo opět lešení se dvíhá, (Jan Kollár)
  8. 580. Vůkol sem tam stojí u obruby (Jan Kollár)
  9. 485. Milí páni! tu, dím, ještě jeden (Jan Kollár)
  10. 266. Co to za div nad Dunajem vstává, (Jan Kollár)