522. Sotvy dvadcet kroků, nový jímal

Jan Kollár

Sotvy dvadcet kroků, nový jímal Úkaz zvědavost mou v teneto, An pluk Běsů velké řešeto, V kterém lidé byli, v rukách třímal; Opálaje nimi jakby hřímal, Pokud zerno bylo proseto, Polozjevené mé, co je to? Otázky, hned vůdce můj si všímal: Toť jsou, pravil, slavští makaronci, By se čistěji svou mluviti Učili řeč, k tomu zde jsou konci; Lid všech slavských nářečivých cechů, Najvíce však jest tu spatřiti Zněmčilých a němčujících Čechů.

Patří do shluku

slavský, němec, velehrad, sála, řeč, mílek, německý, jev, slovan, okolek

8. báseň z celkových 412

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 548. V pravo opět lešení se dvíhá, (Jan Kollár)
  2. 551. O bych rýmy nyní měla dosti (Jan Kollár)
  3. 155. Teď nám, řekli usta mého družby, (Jan Kollár)
  4. 535. Jdouce sem tam po pekelné cestě (Jan Kollár)
  5. 591. Prošedši už téměř celou jámu (Jan Kollár)
  6. 569. „Povězte pak, milá panno, zdali (Jan Kollár)
  7. 508. Na mé této spatřila sem pouti (Jan Kollár)
  8. 485. Milí páni! tu, dím, ještě jeden (Jan Kollár)
  9. 606. Za ním pelná trámů, válců, klínů (Jan Kollár)
  10. 271. O by, dím, když duch můj tak se choulil; (Jan Kollár)