526. V písarně té očistcové říše

Jan Kollár

V písarně té očistcové říše Spatruje se stolík stojící, Na něm ruka péro deržící Sama leží, a list komus píše; Její pán prej pije slasti číše Ve Valhalle Teutům patřící, Tento rozdvoj tak byl dráždící Pro mne, že tam přiblížím se tíše: Anglickému králi Ethbaldovi Znělo psaní, ruka slušela Bonifaci čili Wunfridovi; Křestivši ta ruka Němců témě Na Vinedy naše házela Rouhání, co na najhorší plémě.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 1 místo, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

sonet, znělka, rým, rýma, verš, petrarka, sloka, poeta, báseň, dante

326. báseň z celkových 341

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NEDOKONČENÁ POLEMIKA. (Emanuel z Čenkova)
  2. Co volil bys? (Josef Václav Sládek)
  3. XI. Pohostinný klášter jednou přijal (Jaroslav Vrchlický)
  4. JEAN HONORÉ FRAGONARD. (Richard Weiner)
  5. Legenda o sv. Edvardu. (František Leubner)
  6. báseň bez názvu (Antonín Klášterský)
  7. Ahasver na věži Eiffelově. (Jaroslav Vrchlický)
  8. „KRYMSKÉ SONETY“ (Josef Svatopluk Machar)
  9. Předsevzetí. (Jaroslav Vrchlický)
  10. XXXIX. BURCHIELLO. (Jaroslav Vrchlický)