611. Posléze nás v koutě pekla čekal

Jan Kollár

611.
Posléze nás v koutě pekla čekal Posléze nás v koutě pekla čekal
 Cerber ještě s hlavou člověčí, Měl být Chorvat podle nářečí, Ačkoli už hlasem cuzým štěkal; Vůkol sebe zubem vepře sekal, A však sardce měl jen zaječí, I nám k němu jdoucím zlořečí, Že sám Pluto břechů těch se lekal: Štípaly pak z jedné mouchy, švábi, Bzdochy, seršně toho psohlavce, Z druhé strany štíři, červi, žáby; Bůh tě naprav, bídný Dugoniči! Řeknu, a pak volám na správce, By už zamknul peklo svými klíči.

Kniha Slávy dcera (1832)
Autor Jan Kollár