Kanárek.

Jan Daniel Korvín

Vždy měl jsem radosť, když se na záslonu svou nožkou chytl kanárek a zpíval, jak z not by četl a se do nich díval, neb na publikum hleděl za oponu. Tu míchal radosť s troškou žalných stonů a štěbetal, že byl to zvuků příval, co týž byl denně, co se neměníval ni s kolovrátkem ani s hudbou zvonů. Ten taškář žlutý ve všem rovnosť cítil a stejný se vším souhlas vždycky dal, ať do klece mu paprsk slunce svítil, ať kousek svíčky před klecí mu plál – v zavřené kleci spokojeně zíval, když kočky zrak se na něj chtivě díval.

Patří do shluku

kocour, káča, kočka, mňoukat, kocourek, kotě, ocas, utíkat, utéci, čert

172. báseň z celkových 413

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Viktor Dyk)
  2. NA ŠVESTKÁCH (Bohdan Kaminský)
  3. Vlaštovky. (Otakar Mokrý)
  4. Na nedopsané drama. (Viktor Dyk)
  5. AUTO. (Bohdan Kaminský)
  6. XVI MRTVÉ PŘÁTELSTVÍ (Stanislav Kostka Neumann)
  7. VEČER MILENCŮ. (Adolf Červinka)
  8. MOJE ZÁTIŠÍ. (Josef Svatopluk Machar)
  9. NAD OTCOVOU STAROU KNIHOU. (Adolf Bohuslav Dostal)
  10. V vzpomínkách sluníčko vidím se smát, (Josef Holý)