VIII. Otcova smrt.

Jan Pravoslav Koubek

Otec odebral se k otcům, Ke blahému životu, Zanechav svým sirým dítkám Bolnou v srdcích tesknotu. Běda, na obloze české Jasné slunce zašlo nám! Nejvyššího ztratil kněze Obnovené Slávy chrám! Jeho slova, jeho činy V českých srdcích nezhynou, Ku potomkům nejpozdnějším V proudu věkův doplynou. Svornost byla heslem cností, Ku kterým nás nabádal, Blaho vlasti na svornosti Českých mužů zakládal. Nuže budiž učiněno Jeho kšaftu za dosti: Drahé Jungmannovo jméno Buď nám heslem svornosti! Buď nám heslem lásky k vlasti, Která život duchovní V dřímajících budí duších Ku vyššímu puzení. Takto slunce k zrůstu pudí Shnilý národ semene: Takto anděl Páně zbudí K slávě tělo pohřbené.

Patří do shluku

cnost, vlast, musa, sláva, slovanský, šlechetný, jež, mrav, oslavit, oslava

42. báseň z celkových 114

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V. K rozeninám (Jan Pravoslav Koubek)
  2. Milovali jsme se, otče, (Jan Neruda)
  3. I. Meč a Evangelium. (Jan Pravoslav Koubek)
  4. Hřbitov o dušičkách. (Jan Pravoslav Koubek)
  5. Pijanovo dědictví. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  6. Karlu Havlíčkovi Borovskému. (Václav Pok Poděbradský)
  7. Nové Jiříkovo vidění, jinak: Básníkova cesta do pekel, (Jan Pravoslav Koubek)
  8. Památce Pavla Josefa Šafaříka. (Václav Antonín Crha)
  9. Epilog. (Jan Pravoslav Koubek)
  10. None (Jan Pravoslav Koubek)