VIII. Otcova smrt.

VIII.
Otcova smrt.
Dne(Dne 14. listopadu 1847.)
Quis desiderio sit modus Tam cari capitis? Horatius.
Otec odebral se k otcům, Ke blahému životu, Zanechav svým sirým dítkám Bolnou v srdcích tesknotu. Běda, na obloze české Jasné slunce zašlo nám! Nejvyššího ztratil kněze Obnovené Slávy chrám! Jeho slova, jeho činy V českých srdcích nezhynou, Ku potomkům nejpozdnějším V proudu věkův doplynou. 30 Svornost byla heslem cností, Ku kterým nás nabádal, Blaho vlasti na svornosti Českých mužů zakládal. Nuže budiž učiněno Jeho kšaftu za dosti: Drahé Jungmannovo jméno Buď nám heslem svornosti! Buď nám heslem lásky k vlasti, Která život duchovní V dřímajících budí duších Ku vyššímu puzení. Takto slunce k zrůstu pudí Shnilý národ semene: Takto anděl Páně zbudí K slávě tělo pohřbené. 31