IX. Na Kollara.

Jan Pravoslav Koubek

IX.
Na Kollara.
(1829.)
Sláva nesmrtelných zvuků, jimiž lyra Zvěčnělého Vlacha Lauru zbožnila, I mne k naslechnutí mocně vábila Zpěvů těch, jež podivem jsou všehomíra. Aj, tu divná slasť se v prsou rozprostírá, Když vidím, jak jeho duše spanilá Hbitým křídlem nové lety zvolila K nebi tam, kdež obrazy své pro svět sbírá. Petrarko! Vlach na tě chlubným okem zírá; Století se v minulosti pohřbila, Ale plným zvukem stále zní tvá lyra! – By však Laura tvoje na nebi se skvoucí Více osamotnělá již nebyla, Dal jí Slovan Mínu, přítelkyni vroucí. 32

Kniha Sebrané spisy veršem i prózou, díl 1 (1857)
Autor Jan Pravoslav Koubek