IX. Na Kollara.

Jan Pravoslav Koubek

Sláva nesmrtelných zvuků, jimiž lyra Zvěčnělého Vlacha Lauru zbožnila, I mne k naslechnutí mocně vábila Zpěvů těch, jež podivem jsou všehomíra. Aj, tu divná slasť se v prsou rozprostírá, Když vidím, jak jeho duše spanilá Hbitým křídlem nové lety zvolila K nebi tam, kdež obrazy své pro svět sbírá. Petrarko! Vlach na tě chlubným okem zírá; Století se v minulosti pohřbila, Ale plným zvukem stále zní tvá lyra! – By však Laura tvoje na nebi se skvoucí Více osamotnělá již nebyla, Dal jí Slovan Mínu, přítelkyni vroucí.

Patří do shluku

znělka, petrarka, laura, sonet, rým, rýma, verš, musa, mizina, opěvat

19. báseň z celkových 259

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Miloš Červinka)
  2. Bída se na rámě mi zavěsila (Josef Holý)
  3. BEZ NÁZVU. (Josef František Karas)
  4. VII. Zašum mi v ochlad, jaré doubí, (Vítězslav Hálek)
  5. BYLA U MNE. (Karel Dostál-Lutinov)
  6. EPILOG. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Skřivan (Stanislav Kostka Neumann)
  8. L. Znělka závěrečná. (Jan Vřesnický)
  9. Zpomínka náhrobní Františkovi Lad. Čelakovskému, pěvci „Růže stolisté, ohlasu písní Ruských a Českých.“ (Josef Uhlíř)
  10. Béranger. (Emanuel z Čenkova)