Společnosti lidské.

Antonín Koukl

Ó společnosti lidská! Život řine tvých kouzel tepnou; vzduch jsi žití, jejž dýchat nesměje, jak třtina zhyne i ten, kdo věčnosť v sobě cítí. Já tak tě miluji, že přál bych sobě, kdo poznal štěstí v lidských tvářích, by žíti mohl lidstvu k zdobě hned v několika exemplářích!..

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

epigram, verš, rým, čítat, polemika, kritik, havlíček, kritika, nos, rýma

296. báseň z celkových 346

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Pouze co urveme v života všednosti, (Jaroslav Vrchlický)
  2. JSOU SPOČÍTÁNI. (Josef Václav Sládek)
  3. *** Proč naposledy v těchto stránek řadu (Alois Škampa)
  4. Stance. (Jaroslav Vrchlický)
  5. HOŘKÁ PÍSEŇ (Růžena Jesenská)
  6. KONEC. (Jaroslav Vrchlický)
  7. NÁBĚHY K VĚTŠÍM BÁSNÍM BEZ NADPISU. (Svatopluk Čech)
  8. Do památníku. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Vosy, vosy, štípejte jen dál! (Josef Holý)
  10. V DNECH ŠERÝCH. (Jaroslav Vrchlický)